Chlouba mužů, nebo jen zbytečný povyk? Někteří ješitní „pánové tvorstva“, jak se sami ve své pýše a domýšlivosti titulují, na ně nedají dopustit. Bez nich by lidstvo vyhynulo. Za určitých okolností ano, ale dnes existují i jiné metody oplodnění a pánský penis může být skutečně jen vylučovacím orgánem a nástrojem pro zábavu a rozkoš.

Ačkoli existují tisíce různých druhů ženských pomůcek pro navození extáze a orgasmu i bez přítomnosti partnera, bez něj to jaksi „není ono“. Vztah dvou milujících se protějšků je totiž založen na mnoha specifických vlastnostech a ctnostech, a je komplexní teprve tehdy, jsou-li oba dva nablízku a sdílí své vlastní já jako celek. Pravdou ovšem je, že bez penisu by to nešlo.

Každý je jiný

Neexistují dva stejné prototypy údů, některé jsou rovné, jiné ve ztopořeném stavu ohnuté, jsou dlouhé a tenké nebo kratší a silnější. Nemá smysl hledat ideální tvar a velikost, ono se totiž divadlo dá zahrát i s tím malým kašpárkem, jak praví přísloví. A podobně, jako u jiných částí těla, se dědí i typ mužské chlouby, tedy z otce na syna.

Jak je to se ztopořením

Někteří muži, a není jich málo, se mylně domnívají, že podle rozměrů penisu v klidovém (neztopořeném) stavu se pozná i jeho celková velikost, která je potřebná pro pohlavní styk. Z tohoto důvodu se mnozí zbytečně plaší a panikaří ve chvíli, kdy zpozorují ve společných sprchách plaveckého bazénu někoho, jehož „exemplář“ má v klidovém stavu dvojnásobnou velikost, než „ten můj“. Ve skutečnosti je to tak, že existují dva základní typy dutinkatých tělísek uvnitř penisů: První z nich má zhruba 80 procent mužů, ti mají penis relativně malý, ale při vzrušení (erekci) se naplní krví abnormálně a doroste do značné velikosti. Druhý typ (20% mužů) je obdařeno velkým penisem v klidovém stavu, který se ale při erekci příliš nezvětší.